Tento stupidní nápad se zrodil v ještě stupidnějších hlavách evropských politiků, beztak to jde z Merkozyho (Merkelová a Sarkozy). Přece taková instituce, jako je ratingová agentura, přece nemůže být ve službách národního nebo nadnárodního celku, jakým Evropská unie dozajista je. Vždyť právě proto je jenom dobře, že doposavaď všecky ratingové agentury, tedy ty velké, na které upírá zrak celý svět, sídlí ve Spojených státech, které všichni považují za ztělesnění (řekl bych zestátnění, ale pod tím do očí bije jiný význam tohoto slova) demokracie jako takové.
Můžeme říci, že tyto ratingové agentury hodnotí vesměs s velkým nadhledem všechny podstatné objekty, na které fokusují finančníci celého světa. Ale představme si tu hroznou situaci, že by evropští státníci v bláhové iluzi, že tyto ratingové agentury (Fitch, S&P a Moody's) jsou zaujaté a s posvěcením Rady EU by stvořili vlastní Evropskou ratingovou agenturu, ať by se jmenovala jakkoli.
A tato ratingová agentura by dělala to, co by bylo vhodné pro Evropu. Takříkajíc, ale tak na půl huby. Jako všechno ve vysoké politice. A tak si vezmeme nyní situaci, že trhy začínají ztrácet důvěru, že Řecko zvládne své dluhy. No a tak by Evropská ratingová agentura (dále jen ERA, je to moc dlouhý název a nechce se mi to psát furt dokola) na tichý souhlas Merkozyho držela pořád stejný rating. No a pak ty americké ratingáče, ve své bláhové iluzi, že přece ERA ví, co dělá, když pořád drží rating, i když trhy pochybují, tak by také držela rating stejný a celý svět by byl nakonec v dezinformaci o tom, jak to skutečně s Řeckem je. A pak by i ten rating ta ERA zvýšila. Nyní můžou nastat dvě varianty.
A) Buď by Řecko své dluhy nezvládlo a svět by zjistil, že je ratingové agentury v čele s ERA tahaly za nos, strhl by se boj o to, jak to s ERA vlastně je, jestli není politicky ovlivňována, po ovlivněném procesu by bylo prokázáno, že teda jako ne a Řecko by padlo, protože doba na vyřešení problémů už byla prošvihnuta právě tím, že byl rating držen.
B) Anebo by se Řecko právě díky této dezinformaci dostalo do přízně investorů, kteří by do něj, sic opatrně, ale přece, nalévali své peníze a postupem času s přispěním silných prohlášení čelních představitelů EU, ECB a ERA, by se z toho Řecko dostalo.
Je tedy na pečlivé zvážení, zda je dobré ustavení takovéto instituce, která může v případě A působit jako velká hrozba, když by se to použilo například na Itálii, ale naopak v případě B jako všelék.
Možná se opět nacházíme v no-win situation, o které jsem již mnohokráte mluvil, ale taky možná, že je to takový problém, který nedokážeme vyřešit. Na druhou stranu... nám ale nic jiného nezbude.
0 komentářů:
Přidat komentář